1. část
14.12.2013 15:58
Občas se mě někdo zeptá, zdali moji předkové byli profesionální muzikanti, od nichž jsem jakési hudební nadání podědil. A tu musím říct, že...
Ještě není čas na vzpomínky
2. část
14.12.2013 15:59
Celé dětství a mládí jsem prožil v Praze 8 – Libni. Byla to podivuhodná čtvrť, vlastně město samo pro sebe, od středu Prahy oddělená pouze dvěma cestami: od Karlína přes tehdy pustou a prázdnou Invalidovnu (kdysi vojenské cvičiště) třídou zvanou Královská, od Holešovic pak přes Vltavu pouze...
3. část
18.01.2014 17:02
Kulturním centrem a srdcem tohoto města, vlastně městečka (roku 1925 zde žilo 60 tisíc lidí) bylo libeňské reálné gymnázium. To vychovalo řadu znamenitých osobností, sportovců (olympijský vítěz v kanoistice Holeček, slavný tenista Kodeš), básníků (Hlaváček, Karásek) a hlavně lékařů. Vedle již...
4. část
09.03.2014 13:52
Tolik asi na úvod. Vracím se tedy k té události, která mě přivedla do budovy rozhlasu. Bylo to při živém vysílání dvou dětských oper libeňského profesora Stanislava Pucholta: Pohádka o písni a Pohádka o štěstí. Vysílání se uskutečnilo roku 1934, v menším studiu č.2 neboť provoz ve větším...
5. část
22.04.2014 11:28
Tehdejším šéfdirigentem SOČRu byl pan Otakar Jeremiáš. Člověk mohutné postavy, širokého gesta, náramný muzikant. Dalším dirigentem byl Otakar Pařík, otec dnešního dirigenta stejného jména. Někdy dirigoval i šéf hudebního oddělení pan Karel Boleslav Jirák (ten po roce 1945 odešel působit do USA a...
6. Část
07.06.2014 09:30
Pan dirigent mi ho tužkou opravil a řekl mně, 15ti letému klukovi: “promiňte, netušil jsem.“ Otakar Jeremiáš měl u orchestru a vlastně v celém rozhlase neobyčejnou autoritu, což během 2. Světové války v rozhlase, okupovaném německými řediteli, bylo velmi, velmi záslužné. V pražském...
